Nazdar je původní český pozdrav, který se začal užívat od 14. dubna 1851. Tehdy byla vyhlášená sbírka na vybudování Národního divadla a po Praze a dalších českých městech začali chodit výběrčí s pokladničkami a nápisem „Na zdar Národního divadla.“ Díky rozsáhlosti sbírky se pozdrav rozšířil po celých Čechách a ujal se i na Slovensku. Po vzniku pražského Sokola byl současně s praporem schválen i pozdrav „Nazdar!“. Později se tento pozdrav proslavil v První světové válce zejména díky rotě českých dobrovolníků (tehdy pojmenované NA ZDAR), která tvořila základ československých legií ve Francii a slavně zvítězila v bitvě u Arrasu 9. května 1915.

Skautský pozdrav „Nazdar!“, který byl odvozen od pozdravu Sokola, je doprovázen stiskem levé ruky se zaklesnutým malíčkem. Existují 3 verze, jak tento pozdrav vzniknul. První, protože levá ruka je blíž k srdci. Druhá, protože si rytíři po soubojích podávali levou ruku, aby mohli levou ruku podat, tak na znamení důvěry k soupeři sundali štít, a tím pádem se nemohli bránit. Třetí, nejvíce pravděpodobná, protože se tak mezi sebou zdravili afričtí bojovníci, podáním levé ruky dávali spolubojovníkům najevo, že jim plně důvěřují a že jsou členy stejné družiny.

Skauti se po celém světě zdraví zdviženou pravou rukou k rameni. Ruka je obrácená dlaní vpřed u skautů a skautek (mládež většinou od 12 do 15 let) se vztyčenými třemi prsty, u světlušek a vlčat (děti od 6 do 11 let) se vztyčují jen prsty dva. U starších skautů tři prsty znamenají tři body skautského slibu a u všech věkových kategorií přitom palec překrývá malíček, což symbolizuje ochranu slabšího silnějším. Spojením palce a malíčku vzniká kruh, který představuje přátelství skatů a skautek celého světa.

{jcomments on}